Pojištění

Jak už název napovídá, úrazové pojištění se vztahuje na nejrůznější druhy úrazů a zranění. Od rizik vás neochrání, ale může zmírnit finační dopady, které po úrazu mohou nastat. Není náhodou, že úrazové pojištění je nejčastější u osob středního věku, u nichž nemožnost pracovat ze zdravotních důvodů může představovat pokles životní úrovně.

Úrazové pojištění je sjednáváno především na smrt úrazem. Ostatní druhy úrazového pojištění se berou jako připojištění. Jedná se zejména o trvalé následky po úrazu, denní odškodní nebo pobyt v nemocnici následkem úrazu.

V případě, že jste pojištěni na smrt způsobenou úrazem, dostanou vaši blízcí částku, která byla sjednána v rámci úrazového pojištění. Dejte si pozor, jestli už nemáte životní pojištění, které rovněž obsahuje výplatu pojistky v důsledku úmrtí. Platili byste tak pojištění dvakrát. Přiznání odškodného u trvalých následků úrazu závisí především na posudku lékaře. Vyplácí se zpravidla až po uplynutí nějaké doby, kdy je zřejmá souvislost mezi danou nehodou a zmíněnými následky. Pojišťovny většinou zaměstnávají své lékaře, na jejichž posudek berou zřetel, a tak nestačí pouze zpráva od praktického nebo obvodního lékaře.

Tělesné poškození a denní odškodné jsou dva odlišné druhy úrazového pojištění. V obou případech ale dostanete kompenzační částku v době úrazu nebo okamžitě po něm. Rozdíl tkví v tom, že u tělesného postižení je důležité procento tohoto poškození, zatímco u denní odškodného se zohledňuje počet dnů nutných k léčbě. Pro pobyt v nemocnici následkem úrazu se rovněž vyplácená částká pojistného určuje podle počtu dní strávených v nemocnici. Plnění ale vždy začíná dnem pobytu v nemocnici, který je uveden ve smlouvě o úrazovém pojištění. Pojišťovna tedy nehradí pobyt hned od začátku.

Velmi časté je pojištění lyžařů a snowboardistů. A protože se jedná o rizikové sporty, leží cena pojistky poněkud výše. Vyplacení odškodnění se ale nedočkáte v případě, že jste si zranění přivodili mimo vyznačené cesty a sjedovky.

Před uzavřením úrazového pojištění si pojišťovny pomocí zdravotního dotazníku zjišťují aktuální zdravotní stav potenciálního klienta. Dotazy směřují k tomu, zda-li má člověk například problémy se zrakem nebo pohybovým ústrojím, epilepsií, cukrovkou atd. Pojišťovny si také vytvářejí tzv. rizikové skupiny. V nejméně rizikové skupině se nacházejí profese, které se nevyznačují přílišnou fyzickou aktivitou a u nichž tedy nehrozí velké riziko úrazu, jako jsou například učitelé, lékaři, právnící, obchodníci a další. Ve druhé skupině figurují mechanici, policisté, dělníci, kuchaři a další. A v poslední, nejrizikovější skupině z pohledu úrazového pojištění, jsou profese s extrémním rizikem úrazu jako například lesní dělník, hasič, pilot, lodník nebo potápěč.